Osobní nástroje
Nacházíte se zde: Úvod Akce Přednáška ČSE - Zdeněk Tůma, bývalý guvernér ČNB

Přednáška ČSE - Zdeněk Tůma, bývalý guvernér ČNB

Téma: HOSPODÁŘSKÝ A MĚNOVÝ VÝVOJ V LETECH 2000 AŽ 2010 A PŘÍPRAVA NA EURO

Událost
  • Seminář/přednáška ve spolupráci s Českou společností ekonomickou
Čas 05.10.2010
od 11:30 do 13:00
Místo Aula Jihočeské univerzity
Přidat událost do kalendáře vKalendář (Windows, Linux)
iCal (Mac OS X)

Pozvánka ZDE.

Informace ze semináře „Hospodářský a měnový vývoj ČR v letech 2000 - 2010 a příprava na Euro”.

(M. Jílek)

Seminář ČSE, uspořádaný ve spolupráci ČSE a EF JU, se uskutečnil dne 5. 10. 2010 na půdě Ekonomické fakulty JU v Českých Budějovicích. Na semináři vystoupil doc. Ing. Zdeněk Tůma, CSc. a nabídnul přibližně dvěma stům posluchačů retrospektivní a hodnotící pohled na ekonomický a měnový vývoj ČR uplynulých deseti let, tedy na období, kdy byl guvernérem České národní banky. Moderátory semináře byli V. Jandík (ČNB) a M. Jílek (EF JU).

přednáška - tůma č.3

Zdeněk Tůma označil roky 2000 až 2009 za „zlatou dekádu“ české ekonomiky. Bylo to období, kdy se podařilo permanentně snížit úroveň inflace, což umožnilo trvale nižší úrokové sazby, přičemž sazby na CZK byly dlouhodobě blízké sazbám na EUR. V tomto období bylo dosahováno vysokého růstu a reálné konvergence k úrovním EU a ekonomika posílila svou odolnost vůči vnějším otřesům. Reálná konvergence se projevila v trendové apretaci reálného kurzu.  Díky nízké inflaci se reálné zhodnocování promítlo i do posilujícího nominálního kurzu koruny. Reálná konvergence se projevila i ve zvýšené ekonomické otevřenosti české ekonomiky, možná i ve vyšší závislosti na světové ekonomice a potenciální zranitelnosti vůči vnějším šokům. V tomto období také přetrvával příliv zahraničního kapitálu, přičemž došlo ke změně v jeho struktuře a většina FDI nešla do průmyslu, ale do služeb. Celkově však ekonomický vývoj ČR v letech 2000 až 2008 přispěl k relativně dobrému zvládnutí krize v letech 2008 až 2010; bankovní systém byl ziskový, dobře kapitalizovaný, založený na tradičním bankovnictví. Charakteristickými rysy systému byly vysoká úroveň depozit, důvěra obyvatel a nízká expozice vůči kurzovému riziku.

Řečník se zaměřil také na problematiku nezávislosti měnové politiky ČNB. Do května 1997 ČR praktikovala fixní měnový kurz v kombinaci s cílováním peněžní zásoby (M2). Nekonzistentnost tohoto uspořádání s volným pohybem kapitálu však vedla k měnové krize. Rozhodnutí o nezávislé měnové politice bylo vydané v roce 1997. Implementace vyžadovala značné investice, zejména změny mentality uvnitř ČNB, u politiků a veřejnosti, změna rozhodovacích procesů i změna způsobu komunikace s veřejností. Poslední intervence ČBN se odehrály v létě 2002. Česká koruna trendově zhodnocovala, přičemž byly zaznamenány tři období rychlé apreciace v letech 1998, 2001-02 a 2007-08. ČNB velmi dobře zvládla přechod na inflační cílování. Dlouhodobá inflační očekávání byla ukotvena bez ohledu na volatilitu inflace nebo plnění cílů. Projevilo se tak dobré nastavení rozhodovacích procesů, zlepšující se komunikace s veřejností a zvyšující se transparentnost měnové politiky. S odstupem času je možné konstatovat, že investice do budování nezávislé měnové politiky se vyplatila. Směnný kurz se v krizi ukázal jako významný nástroj udržení konkurenceschopnosti.

Další část semináře byla věnována projektu Eura a rekapitulaci deseti let fungování Eurozóny. Z. Tůma zdůraznil, že přechod ČR na Euro je politická, nikoliv ekonomická otázka, lze se pouze ptát, jestli má měnová politika v ČR stabilizační roli. Reputace Evropské centrální banky (ECB) a Eura je, i přes potíže některých zemí, vysoká. Od počátku své existence Euro významně posílilo a stalo se světovou rezervní měnou. ECB byla schopna udržet cenovou a měnovou stabilitu v Eurozóně i přes to, že členské státy EA-16 zřejmě netvoří optimální měnovou oblast. ECB však nebyla schopna kontrolovat divergenci inflací mezi jednotlivými zeměmi Eurozóny. Eurozóna zároveň zaostává za očekáváními ohledně reálného vývoje a konvergence, míra růstu HDP je podobná ostatním zemím OECD, dochází k divergenci u reálných kurzů, konkurenceschopnosti, platební bilance. Tyto příčiny lze spatřovat za současnými problémy v Řecku.

V závěru semináře probíhala diskuse, která se dotýkala nejen uplynulého období, ale také budoucnosti hospodářské a měnové integrace Evropy. Z diskuse mimo jiné vyplynulo, že Eurozóna nejen že není optimální měnovou oblastí (viz teorie OCA), ale ani se tímto směrem po dobu své existence neposunula.

    přednáška - tůma č.1       přednáška - tůma č.2

 

                                přednáška - tůma č.4

 

 

« srpen 2017 »
srpen
PoÚtStČtSoNe
123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031