Osobní nástroje
Nacházíte se zde: Úvod Akce Přednáška ČSE - Luboš Komárek (ČNB)

Přednáška ČSE - Luboš Komárek (ČNB)

TÉMA: TRENDY VÝVOJE PENĚZ VE SVĚTĚ

Událost
  • Seminář/přednáška ve spolupráci s Českou společností ekonomickou
Čas 26.04.2007
od 10:30 do 16:00
Místo Aula Jihočeské univerzity
Přidat událost do kalendáře vKalendář (Windows, Linux)
iCal (Mac OS X)

pozvanka_komarek_26_04_07.pdf

Informace ze semináře

(R. Víšková)

 

Dne 26. dubna 2007 se v prostorách Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích uskutečnil seminář pořádaný českobudějovickou pobočkou ČSE ve spolupráci s Českou národní bankou a katedrou účetnictví a financí Ekonomické fakulty

Jihočeské univerzity. S přednáškou na téma „Trendy vývoje peněz ve světě“ vystoupil Luboš Komárek (ČNB a VŠE v Praze). Na semináři byly prezentovány historické trendy vývoje peněz ve světě po 2. světové válce se zaměřením na peněžní agregáty a související fundamentální determinanty (inflaci, produkt, úrokové sazby). Analýza byla provedena na dvou hlavních skupinách zemí světa, tj. rozvinutých a rozvíjejících se zemích, přičemž rozvinuté země byly dále rozlišeny na vyspělé země, jejichž měna hrála roli měny rezervní, ostatní vybrané vyspělé země a reálně konvergující země EU/eurozóny. V úvodní části prezentace byla pozornost věnována roli zlata v měnověpolitickém systému po druhé světové válce, vývoji reálné a nominální ceny zlata a jeho vztahu k nominálnímu efektivnímu měnovému kurzu USA včetně diskuse, jak je cena zlata určována, a jaké je jeho postavení na trhu v  jednotlivých fázích ekonomického cyklu. Na přehledných grafech bylo předestřeno, jak se vyvíjelo množství zlata deponované u měnových autorit rozvinutých a rozvíjejících se zemí. Zlato dodnes vystupuje jako rezervní aktivum centrálních bank, význam této role však postupně klesá. V další části přednášky byly rozebrány definice peněz a následující výklad se týkal sledování vývoje nejpoužívanějších měnových agregátů (M1 a M2) za účelem zmapování hlavních měnových trendů

uplynulého půlstoletí. Pro 50. a 60. léta byla charakteristická poměrně nízká tempa růstu M1. Oproti tomu v 70. a 80. letech se tempa růstu vyšplhala na dvojcifernou úroveň a současně započal divergentní vývoj mezi rozvinutými a rozvíjejícími se ekonomikami, který pravděpodobně zapříčinily finanční krize. Vývoj M2 v zásadě

potvrzuje trendy odhalené na vývoji agregátu M1. Vývoj měnových agregátů má vliv na vývoj inflace. Na počátku a na konci sledovaného období byla inflace velmi nízká, k prudkému růstu docházelo od 70. do počátku 90. let. Obnovené prostředí cenové stability v 90. letech je přičítán nejen politikám centrálních bank, ale i dalším faktorům, jako např. liberalizaci finančních trhů, globalizaci světové ekonomiky aj. Výkyvy v inflaci se výrazně projevily i v kolísání úrokových sazeb. V závěrečné části prezentace byly diskutovány možné vztahy mezi penězi a reálným hospodářským

vývojem. Názory jednotlivých ekonomických směrů se v otázce vlivu peněz (a aktivní monetární politiky) na hospodářský růst v dlouhém časovém horizontu různí. Nicméně z analýzy historických dat vyplývá, že charakter ekonomických cyklů v poválečném období doznal změn. Průměrná délka expanzí se prodloužila, zatímco  průměrná délka recesí se zkrátila. Aktivní provádění monetární politiky by proto zřejmě mohlo přispívat k vyššímu dlouhodobému růstu, zároveň však může být

zdrojem určitých rizik a může bránit přirozeným přizpůsobovacím procesům, což by mohlo způsobovat nerovnováhy. V závěru semináře byl ponechán prostor pro

dotazy a diskusi. Seminář se setkal s velkým zájmem a účast čítala na dvě sta posluchačů z řad studentů, pedagogů a veřejnosti.

« říjen 2017 »
říjen
PoÚtStČtSoNe
1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031